заповѣдь

Old Church Slavonic

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *zapovědь. By surface analysis, за (za) +‎ повѣдь (povědĭ).

Noun

заповѣдь • (zapovědĭ) f

command

Declension

Declension of заповѣдь (i-stem)
	singular	dual	plural
nominative	заповѣдь zapovědĭ	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi
genitive	заповѣди zapovědi	заповѣдью, заповѣдию zapovědĭju, zapovědiju	заповѣдьи, заповѣдии zapovědĭi, zapovědii
dative	заповѣди zapovědi	заповѣдьма zapovědĭma	заповѣдьмъ zapovědĭmŭ
accusative	заповѣдь zapovědĭ	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi
instrumental	заповѣдьѭ, заповѣдиѭ zapovědĭjǫ, zapovědijǫ	заповѣдьма zapovědĭma	заповѣдьми zapovědĭmi
locative	заповѣди zapovědi	заповѣдью, заповѣдию zapovědĭju, zapovědiju	заповѣдьхъ zapovědĭxŭ
vocative	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi	заповѣдьѥ, заповѣдиѥ zapovědĭje, zapovědije

Descendants

Bulgarian: за́повед (zápoved)
→ Macedonian: заповед (zapoved)
→ Russian: за́поведь (zápovedʹ)
→ Serbo-Croatian:
Cyrillic script: за̏пове̄д, за̏повије̄д

Latin script: zȁpovēd, zȁpovijēd

References

Nikolić, Svetozar (1989), Staroslovenski jezik: Pravopis, glasovi, oblici, Beograd

Old East Slavic

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *zapovědь. Cognates include Old Church Slavonic заповѣдь (zapovědĭ).

Pronunciation

IPA^(key): /ˈzɑpɔʋeːdɪ/→/ˈzapɔʋʲeːdʲɪ/→/ˈzapɔʋʲɛːdʲ/, /ˈzapɔʋʲeːdʲ/

(ca. 9^th CE) IPA^(key): /ˈzɑpɔʋeːdɪ/
(ca. 11^th CE) IPA^(key): /ˈzapɔʋʲeːdʲɪ/
(ca. 13^th CE) IPA^(key): /ˈzapɔʋʲɛːdʲ/, /ˈzapɔʋʲeːdʲ/

Hyphenation: за‧по‧вѣ‧дь

Noun

заповѣдь (zapovědĭ) f

command
- 1076, Sviatoslav's izbornik‎^[1], page 4:
  Не съкрꙑи отъ мене заповѣдии твоихъ
  Ne sŭkryi otŭ mene zapovědii tvoixŭ
  Do not conceal from me your commands

Declension

Declension of заповѣдь (i-stem)
	singular	dual	plural
nominative	заповѣдь zapovědĭ	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi
genitive	заповѣди zapovědi	заповѣдию zapovědiju	заповѣдии zapovědii
dative	заповѣди zapovědi	заповѣдьма zapovědĭma	заповѣдьмъ zapovědĭmŭ
accusative	заповѣдь zapovědĭ	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi
instrumental	заповѣдиѭ zapovědijǫ	заповѣдьма zapovědĭma	заповѣдьми zapovědĭmi
locative	заповѣди zapovědi	заповѣдию zapovědiju	заповѣдьхъ zapovědĭxŭ
vocative	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi	заповѣди zapovědi

Descendants

Old Ruthenian: заповедь (zapovedʹ)
- Belarusian: запаве́т (zapavjét)
- Carpathian Rusyn: запо́відь (zapóvidʹ)
- Ukrainian: запові́т (zapovít)
Russian: за́поведь (zápovedʹ)

References

Sreznevsky, Izmail I. (1893–1912), “заповѣдь”, in Матеріалы для Словаря древне-русскаго языка по письменнымъ памятникамъ [Materials for the Dictionary of the Old East Slavic Language Based on Written Monuments]‎^[2] (in Russian), volume, Saint Petersburg: Department of Russian Language and Literature of the Imperial Academy of Sciences, column 936
Zaliznyak, Andrey A. (2019), “заповѣдь”, in Древнерусское ударение: Общие сведения и словарь [Old East Slavic accent: General Information and Dictionary]‎^[3] (in Russian), 2nd, expanded and revised edition, Moscow: Publishing House “YASK”, →DOI, →ISBN, page 639

Russian

Noun

за́повѣдь • (zápovědʹ) f inan (genitive за́повѣди, nominative plural за́повѣди, genitive plural за́повѣдей, relational adjective заповѣ́дный)

Pre-1918 spelling of за́поведь (zápovedʹ).

Declension

Pre-reform declension of за́повѣдь (inan fem-form 3rd-decl accent-a)

	singular	plural
nominative	за́повѣдь zápovědʹ	за́повѣди zápovědi
genitive	за́повѣди zápovědi	за́повѣдей zápovědej
dative	за́повѣди zápovědi	за́повѣдямъ zápovědjam
accusative	за́повѣдь zápovědʹ	за́повѣди zápovědi
instrumental	за́повѣдью zápovědʹju	за́повѣдями zápovědjami
prepositional	за́повѣди zápovědi	за́повѣдяхъ zápovědjax